MEGA NOVINKA - MÁM NEVLASTNÍHO BRÁŠKU!!!!
Ahoj hafani,
mám O B R O V I T O U novinku. Sám jsem tomu nechtěl nějakou dobu věřit, ale je to tak: páníčci mi pořídili kamaráda. Jak oni říkají, nevlastního brášku. Jmenuje se Monty, papírové jméno má Armin Blue a je z chovatelské stanice PONEKA.
Je to mrňous, modrobílý border collií kluk, který se narodil 31.1.2011. Přistěhoval se k nám, když mu bylo 9 týdnů, v pátek 1.4.2011.
Já jsem se na něj byl podívat poprvé, když mu bylo 7 týdnů. Jenže to jsem viděl celou jeho smečku, která se skládala z maminky Katy a 5 štěňat. A to ještě nebylo všechno, protože jejich zahrádce vládne rozvážný postarší pán, německý ovčák Nero, který i ve svém vyšším věku budí respekt a já ho obcházel velkým obloukem. Zkrátka a dobře, bylo jich na mě jako psů a já tušil, že mají páníčci něco za lubem, ale nevěděl jsem přesně co že to bude.
Páníčci říkali, že se jim moc ulevilo, když viděli, že jsem se k těm mrňousům docela měl. No přece je nesežeru, ne? To dá rozum. I když, k sežrání byli, ale to zase v jiném slova smyslu.
Přišel již zmíněný pátek 1.4. a já jsem jel s páníčky znovu do Újezda nad Zbečnem, za štěňaty. A myslel, jsem si, že je to apríl, když si jedno ze štěňat odnášeli sebou. Nebyl.
Chystám se vám, milí návštěvníci a návštěvnice (teď už ne mých stránek ale NAŠICH stránek), poreferovat více o Montyho rodičích a sourozencích. Udělám to hned, jen co budu mít chvilku klid. Toho se mi ovšem od té chvíle, kdy Monty překročil náš práh moc nedostává. Neustále si spolu hrajeme, chvíli loví on mě, chvíli já jeho. Páníčci jsou celí paf z toho, jak já, toho času puberťák, se o to malé štěně starám. No když už mi ho přivezli, tak se o něj starám jako o vlastního. On je pes, já jsem pes, takže kdo jiný by se měl taky starat, že ano.
Nejraději se navzájem lovíme a okusujeme, občas taky posilujeme při přetahování o hračky. To ho ale musím dost šetřit, přece jen, já vážím cca 24 kilo a on měl při posledním vážení u maminky 5,7. To mi ovšem nemusí nikdo říkat, to dá prostý psí rozum. Někdy to chce trochu trpělivosti, například když se mi těmi svými ostrými zoubky zarafne vší silou do ucha nebo do tlamy. Nedávno se mi zakousnul do ocasu a nechtěl se pustit. Tak jsem ho chvíli tahal za sebou jako kačera :-)
Myslím, že ho mám každým dnem více a více radši a jsem páníčkům moc vděčný, že mi takovou hračku - kamaráda pořídili. Sice jsem přišel o veškerý klid a taky se moc nevyspím, ale stojí to za to. Je to takový můj poklad, který si pečlivě hlídám. Když se k němu nějaký cizí hafan přiblíží, cením nekompromisně zuby a stavím se před Montyho. Fenkám dovolím si čuchnout, ale kluky všechny odháním.
Váš Barney