Solidarita u psů (páníčkova prvotina)

Dobrý den,

na tyto stránky jsem ještě nic nepsal a tak bych se měl představit: jsem páníček od našich hafanů. Využívám krátké chvíle kdy mi neokupují počítač a ani nejsou nikde v dohledu k tomu, abych se s Vámi podělil o nedávný pozoruhodný zážitek.

Monty je velmi mlsný a sám si při procházkách trhá z keřů šípky. Nevím jak to dělá, sám bych měl pusu samý trn a ještě bych přišel o oči. Barney ho při pastvě už viděl vícekrát, ale poprvé dostal chuť také. A protože je nešikovný jako páníček, ale chuť na něco dobrého byla nepřekonatelná, zapřel v sobě důstojnost staršího hafana v naší smečce a začal somrovat. Upřeně Montíka pozoroval. A došlo k tomu, že ten, který je u nás doma obvykle hamižníkem mlsným všežravým a rychložravým se nad ním slitoval.

Utrhl šípek a položil ho Barneymu k nohám. Ten ho pozorně rozžvýkal a zjistil, že je to velmi dobré a sladké. A začal prosit o další. Barney, když prosí, vydává zvláštní vrkavý zvuk. Objevuje se, vyžaduje-li hlazení, něco dobrého, procházku, hračku, zkrátka když po něčem podstatném silně zatouží. A doposud to bylo pouze v komunikaci s námi, s páníčky. Montík si česal šípky a Barney seděl vedle něj a vrkal a vrkal. A uprosil Montyho k šokující solidaritě: on si utrhl jeden šípek pro sebe a druhý položil před Barneyho. A tak to zopakoval asi pětkrát, než je to oba přestalo bavit.

Nevím, jak mohou někteří lidé tvrdit, že je pes jenom hloupě poslušné zvíře, které opakuje to, co ho člověk naučil. Houby s octem.

Musím už končit, slyším jak se kluci vrací z venčení, tak ať si nevšimnou, že jim zasahuju do stránek.

Ahoj hafani a pozdravujte svoje páníčky

David K.